PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Již od prvních tónů úvodní skladby „The End Of Human Race“ je zřejmé, že švédští blackouši DARK FUNERAL žádným způsobem neuhýbají z trasy, jíž si před nějakými 15 lety sami vytyčili. Důrazná, přímočará a agresivní muzika byla těmto vyznavačům temných sil vždy vlastní a na aktuálním kotouči „Angelus Exuro Pro Eternus“ tomu není jinak. Narozdíl od svých počátků sice muzikanti ze Stockholmu již neohromují značně zdrcující rychlostí (přeci jen jim nějaký ten rok přibyl), ale i tak je stále co poslouchat.
DARK FUNERAL totiž procházejí jistým vývojem, a přestože od nich v podstatě nelze očekávat stylový veletoč či alespoň určitý experiment, svou tvorbu se snaží vždy mírně pozměnit či doplnit. Oproti minulosti se tak z reproduktorů častěji linou strukturovanější skladby, pomalejší tempa a výraznější melodie, což sice není ke škodě, ale DARK FUNERAL tak ztrácí část svého původního kouzla. I přes vyjmenované novinky však všichni víme, co od kapely tohoto typu čekat, takže ve výsledku stejně působí veškeré prvky poněkud předvídatelně. Emperor Magus Caligula je však v obvyklé formě, prsty po hmatnících kytar rychle kvapí, nový bubeník Nils Fjellström to také celkem solidně zvládá (i když se drží stále stejné linie a na svého předchůdce Matte Modina poněkud ztrácí), takže výsledkem je přesně takové album, jaké všichni očekávali. Škoda jen poněkud umírněné, nedynamické produkce.
Mám-li porovnat současnou tvorbu DARK FUNERAL s dalšími žánrovými giganty a zároveň krajany MARDUK, dávám palec nahoru jednoznačně pro „Angelus Exuro Pro Eternus“. Přestože se jedná již o pátou řadovou desku tohoto tělesa, kapela narozdíl od druhých jmenovaných neustupuje z vydobytých pozic a v rámci blackmetalového „mainstreamu“ se tak drží v popředí pelotonu. Ve srovnání se zbytkem scény, která je přeplněna kvanty zajímavých a neotřelých spolků, to však stačí pouze na poctivou práci uprostřed startovního pole. I tak ale můžeme tuto nahrávku považovat za vcelku slušnou.
DARK FUNERAL i nadále pokračují ve vytyčené žánrové linii. Slušná práce.
6,5 / 10
Emperor Magus Caligula
- vokály
Lord Ahriman
- kytary
Chaq Mol
- kytary
B-Force
- baskytara
Dominator
- bicí
1. The End Of Human Race
2. The Birth of the Vampiir
3. Stigmata
4. My Funeral
5. Angelus Exuro Pro Eternus
6. Demons Of Five
7. Declaration Of Hate
8. In My Dreams
9. My Latex Queen
Where Shadows Forever Reign (2016)
Angelus Exuro Pro Eternus (2009)
Attera Orbis Terrarum - Part II (DVD) (2008)
Attera Orbis Terrarum - Part 1 (DVD) (2007)
Attera Totus Sanctus (2005)
De Profundis Clamavi Ad Te Domine (live) (2004)
Under Wings Of Hell (split s INFERNAL) (2002)
Diabolis Interium (2001)
In The Sign... (EP) (2000)
Teach Children To Worship Satan (EP) (2000)
Vobiscum Satanas (1998)
The Secrets Of The Black Arts (1996)
Dark Funeral (EP) (1994)
Vydáno: 2009
Vydavatel: Regain Records
Stopáž: 47:16
Produkce: Peter Tägtgren
Studio: Abyss
Našľapaný old-school výplach presne v očakávanej podobe v pomerne kvalitnej forme. Narozdiel od minulého alba sa mi novinka pozdáva oveľa viac. Zásluhu má na tom paradoxne aj nový bicmen, keďže jeho chladné strojové sypačky bez väčších nápadov dávajú nahrávke osobitejší ráz. Pre mňa takisto lepší než aktuálny MARDUK, lepší než predchodca a teda za 7 - slušné.
-bez slovního hodnocení-
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.